S námi to zvládneš

Dotaz č. 8

Může něco hatit výchovné snažení rodičů nebo učitelek? A jak se proti tomu bránit?

 Existuje dlouhá řada vnějších faktorů, které chování dětí ovlivňují, ale které ani rodiče, ani učitelé změnit nemohou :

1. zdravotní problémy
- zdraví dítěte může mít na jeho chování závažný vliv – celý den ucpaný nos, bolesti hlavy, žaludku...
- děti nemají v porovnání s dospělými zdaleka tolik možností, jak své chování zvládnout, když se necítí dobře
- někdy ani neumí verbálně sdělit, jak se cítí a tak se chovají určitým způsobem prostě proto, že jim není dobře
- u některých dětí přetrvává chronicita, nebo mají jen slabé insekty – projevuje se u nich nižší tolerance a menší schopnost fungovat obvyklým způsobem...
- berme momentální zdravotní stav dítěte v úvahu a počítejme s tím, snadněji sklouzne k negativnímu chování

 

2. alergie
- některé projevy chování mohou být ovlivněny alergiemi na potraviny nebo prvky prostředí
- důsledky jsou různé – od nadměrné aktivity po rozmrzelost nebo výkyvy v udržení pozornosti
- některé děti mohou být ovlivněny i medikací, kterou užívají

 

3. špatná strava
- chování dětí ovlivňuje i ti, co jedí, respektive co nejedí...
- bez snídaně bude podrážděné, unavené a rozmrzelé...
- nevyvážená strava nebo chybění některých živin, způsobí, že děti nebudou schopny využít plně svých schopností a mohou se také špatně chovat

 

4. senzorické deficity
- může mít na chování dítěte i problém se zrakem nebo sluchem..
- dítě, které špatně vidí, se může chovat nejistě, není ochotné zkoušet nové věci, je nemotorné, se špatnou koordinací, neschopné řídit se pokyny , enbo je dokonce záměrně destruktivní
- dítě, které dobře neslyší, se může chovat hlučně, nepozorně, může být nepřiměřeně aktivní, nebo rušivé

 

5. nedostatek citového přilnutí
- jednou z nejdůležitějších potřeb dítěte je vytvoření pevné citové vazby k nějaké výrazné dospělé osobě, tzv.attachment...
- většina dětí si tento vztah vytvoří se svou matkou
- ale současný životní styl zaneprázdněných rodičů a požadavky, které na ně kladou , někdy neponechávají dostatek časového prostoru pro děti
- některé děti si tak tuto silnou vazbu v nejrannějším věku nevytvoří a to se v jejich pozdějším dětství může negativně promítnout do problémového chování

 

6. stresová situace nebo změny v rodině dítěte
- děti mohou vybočit z rámce svého obvyklého chování také proto, že byla změněna rutina, na kterou jsou zvyklé a ony nechápou, co se děje...
- případy rozchodu nebo rozvodu rodičů, jejich časté hádky nebo problémy s penězi
- nebo změna spočívá v neobvyklých okolnostech : nový sourozenec, návštěva prarodičů, přistěhování do nového domu, odjezd jednoho z rodičů na dlouhou služební cestu apod.

 

7. stresy moderního života
- dnešní děti často vedou hektický život, plný vzruchu
- jsou stále v jednom kole, stejně tak jako jejich rodiče – účastní se mnoha aktivit, o prázdninách s rodiči cestují
- zážitky jsou sice příjemné a děti obohacují, ale někdy jejich život tak zaplňují, že už nezbývá čas na reflexi a někdy ani na hru
- vedlejším účinkem péče mnoha různých dospělých a různých programů mohou být odlišná, nekonzistentní pravidla a očekávání

 

závěrem:
To, že se u dětí projeví nějaký druh problémového chování, je normální. Existuje mnoho důvodů, proč se děti chovají tak, jak se chovají. Je-li chování reakcí na situaci, která je mimo kontrolu dítěte, pak se musíme snažit podle možnosti situaci napravit. Pokud kořen problému nelze změnit, například v případě chronických zdravotních potíží nebo rozvodu v rodině, pak můžeme dítěti pomoci vyrovnat se se situací za použití emfatického, podporujícího přístupu.